bnt attorneys for CEE close.straight.forward

Právní novinky

Změna v pravidlech pro hlasování věřitelů v insolvenčním řízení

Novela insolvenčního zákona opětovně změnila pravidla pro hlasování věřitelů ve vlastní věci a ve věci koncernových a blízkých osob. Česká úprava se tak ve svém důsledku znovu odchyluje od evropského trendu, kterým je maximální podpora sanačního řešení úpadku.

V polovině tohoto roku nabyla účinnosti rozsáhlá novela insolvenčního zákona, která mimo jiné přinesla další změnu pravidel hlasování věřitelů v insolvenčním řízení, a to zejména v otázce hlasování ve vlastní věci a hlasování ve věcech osob blízkých a koncernových.

V této oblasti již došlo podruhé k zásadnímu obratu. V původním znění insolvenčního zákona bylo stanoveno, že s výjimkou volby věřitelského výboru nesmí žádný z věřitelů hlasovat ve vlastní věci nebo ve věci osoby věřiteli blízké anebo osoby, která tvoří s věřitelem koncern. Původně byl tedy stanoven obecný zákaz hlasování věřitelů ve vlastní věci.

Poté přišel první obrat tohoto konceptu s tzv. revizní novelou v roce 2014, kdy stále platil obecný zákaz věřitelů hlasovat ve vlastní věci, ale nově bylo stanoveno, že věřitel může hlasovat ve věci osoby, která s ním tvoří koncern nebo ve věci osoby blízké. Tato změna umožnila koncernovým osobám přispět k reorganizaci dlužníka. Zároveň sledovala evropský trend směřující k maximální podpoře sanačního řešení úpadku. V praxi byla tato možnost koncernovými věřiteli v praxi často využívána a přispěla k záchraně řady podnikatelů.

Po třech letech však opět přišel obrat a znovu byl zakotven zákaz hlasování ve věcech týkajících se členů koncernu a blízkých osob dlužníka. Výjimku tvoří pouze hlasování o věřitelském reorganizačním plánu, který se ovšem v praxi vyskytuje velmi zřídka.

S výše uvedeným souvisí i další změna, kterou přinesla novela za účelem zvýšení transparentnosti věřitelů. Vymezení věřitelé mají nově povinnost spolu s přihláškou pohledávky nebo při postoupení pohledávky doložit skutečného majitele ve smyslu zákona o některých opatřeních proti legalizaci výnosů z trestné činnosti.

Zákonodárce odůvodnil tuto změnu tím, že koncernoví věřitelé neprosazují na schůzích věřitelů své zájmy, ale zájem dlužníka na jeho záchraně za cenu co nejnižšího uspokojení věřitelů. A to navzdory tomu, že zachování existence dlužníka a možnost dalšího obchodování s ním může mít pro věřitele větší význam než výše uspokojení jejich pohledávek.

Zdroj:
Zákon č. 182/2006 Sb., o úpadku a způsobech jeho řešení (insolvenční zákon)
Zákon č. 253/2008 Sb., o některých opatřeních proti legalizaci výnosů z trestné činnosti a financování terorismu