Senát schválil poslaneckou novelu zákona, která si klade za cíl urychlení výstavby (nejen) dopravní infrastruktury. Novela nyní čeká na podpis ze strany prezidenta republiky.
Každému, kdo si každoročně cestou na dovolenou po českých silnicích krátí život rozčilováním se v nekonečně dlouhých kolonách, svítá naděje, že rodinná dovolená nebude začínat ani končit pachutí z českých silnic. Senát 18. července 2018 schválil poslaneckou novelu zákona, která si klade za cíl urychlení výstavby (nejen) dopravní infrastruktury. Novela nyní čeká na podpis ze strany prezidenta republiky.
Výstavba dálnic se má urychlit především díky nově zavedenému institutu mezitímního rozhodnutí. Tento institut nahradil původně zamýšlené „předběžné uvedení v držbu“, které mělo, po vzoru Německa, umožnit užívat pozemky určené pro výstavbu dopravní infrastruktury (pro přesně vymezený rozsah prací) ještě před samotným ukončením vyvlastňovacího řízení.
Během projednávání v poslanecké sněmovně bylo ale předběžné uvedení v držbu, z důvodů obav o soulad s ústavním pořádkem, nahrazeno právě mezitímním rozhodnutím. Zavedení mezitímního rozhodnutí bylo odůvodněno průtahy ve vyvlastňovacím řízením, které mají být zapříčiněny nejčastěji spory o výši náhrady za vyvlastnění. V současné době tak musíme v důsledku těchto sporů čekat na konečné rozhodnutí v řádech let. To by se mělo s mezitímním rozhodnutím změnit.
V případě, že vyvlastňovací úřad dospěje ve vyvlastňovacím řízení k závěru, že podmínky pro vyvlastnění jsou splněny, s výjimkou určení výše náhrady za vyvlastnění, vydá mezitímní rozhodnutí, ve kterém rozhodne o samotném vyvlastnění (bez určení výše náhrady za vyvlastnění). Proti mezitímnímu rozhodnutí nebude možné podat odvolání, nicméně bude možné se proti němu bránit příslušnou správní žalobou, o které budou soudy povinny rozhodovat ve lhůtě 60 dnů a touto lhůtou budou vázány i nadřízené soudy rozhodující o opravných prostředcích.
Na základě mezitímního rozhodnutí přitom již bude možné zahájit práce na výstavbě dopravní infrastruktury s tím, že případné rozhodnutí o výši náhrady škody v konečném rozhodnutí (a tudíž i případné spory o výši náhrady za vyvlastnění) by se již samotné výstavby dopravní infrastruktury neměly dotýkat, protože budou řešeny nezávisle. Vlastník pozemku, kterého se dotýká vyvlastnění přitom bude mít do konečného rozhodnutí o výši náhrady nárok na úhradu zálohy na náhradu za vyvlastnění, a to ve výši stanovené příslušným znaleckým posudkem.
Nejen výše uvedené má přispět k urychlení výstavby dopravní infrastruktury u nás. Novela zákona dále zavádí fikci pro případ, že k vydání závazného stanoviska, kterým je podmíněno rozhodnutí o stavbě dopravní infrastruktury nedojde ve stanovené lhůtě 60 dnů. V takovém případě platí, že rozhodnutí o stavbě dopravní infrastruktury není závazným stanoviskem podmíněno a k později vydanému závaznému stanovisku se nepřihlíží.
Institut mezitímního rozhodnutí se prozatím nedotýká obecně výstavby jakékoli dopravní infrastruktury, ale pouze těch prioritních staveb, které jsou uvedeny v příloze k novele zákona (např. Pražský okruh a dálnice D1, D2, D3, D4, D5, D6, D7, D8, D10, D11, D35, D43, D48, D49, D52 a D55). Přitom právě skutečnost, že se novela zákona má dotýkat pouze vybraných staveb dopravní infrastruktury může být důvodem pro napadení novely před Ústavním soudem, jak již dali najevo někteří senátoři.
Zdroj:
http://www.psp.cz/sqw/historie.sqw?O=8&T=76