Insolvenční řízení významně omezuje nejenom dlužníka – úpadce. Má vliv i na třetí osoby, jejich právní jednání a právní vztahy s úpadcem….
Insolvence má vliv na soudní řízení, vymáhání pohledávek, smlouvy s úpadcem a jejich plnění, právní jednání úpadce i třetích osob vůči němu.
Pokud jednáme s třetí osobou, měli bychom si proto vždy ověřit, zda vůči ní nebylo zahájeno insolvenční řízení, a pokud ano, pak v jaké fázi se aktuálně nachází. To zpravidla ovlivní naše rozhodnutí, zda do právního vztahu s takovou osobou vůbec vstoupit a jaká omezení je nutné dodržet.
Jak tedy zjistíme, že smluvní strana je v insolvenci nebo jí insolvenční řízení hrozí?
Úpadek dlužníka
Podmínkou zahájení insolvenčního řízení je existence úpadku dlužníka (zákonem definovaný stav platební neschopnosti nebo předlužení).
Úpadek je faktický stav, nelze ho jednoznačně zjistit z žádného veřejného rejstříku, seznamu nebo jiného informačního zdroje. O úpadku je nejlépe informován sám dlužník, ostatní mohou na existenci úpadku usuzovat například z účetních výkazů dlužníka (dluhy převyšují majetek) nebo z toho, že dlužník nehradí své dluhy po splatnosti (z různých komerčních zdrojů s placeným přístupem je možné zjistit existenci některých dluhů, v Centrální evidenci exekucí jsou pak evidovány informace o dluzích a jejich vymáhání soudními exekutory podle exekučního řádu). I z těchto informací lze někdy usuzovat na zvýšené riziko úpadku). Často je významným indikátorem úpadku dlužníka chování ostatních účastníků daného trhu a tzv. „šeptanda“.
Účinky úpadku a zahájení insolvenčního řízení
Už sám stav úpadku, i když není dosud zahájeno insolvenční řízení, může mít právní důsledky. Například některá právní jednání dlužníka provedená před zahájením insolvenčního řízení v době úpadku může soud po zahájení insolvenčního řízení prohlásit za neúčinná. Plnění z těchto právních jednání pak musí ten, kdo je obdržel, vydat do majetkové podstaty (tedy vrátit).
Zahájení insolvenčního řízení pak s okamžitým účinkem znemožňuje provést některá právní jednání vedoucí k vymožení pohledávky mimo insolvenční řízení (nelze například provést exekuci nebo výkon rozhodnutí) a dochází i k určitému omezení práv věřitelů účastnících se v rámci insolvenčního řízení (nelze například zřídit nové zajištění k majetku dlužníka a zajistit si tak výhodnější postavení při distribuci výtěžku zpeněžení majetku dlužníka).
Co nejdříve vědět o existenci úpadku dlužníka a hrozbě zahájení insolvenčního řízení je proto pro ochranu třetích subjektů, s nimiž dlužník jedná, důležité.
Jak si zajistit informování o úpadku
Třetí strany jsou obecně chráněny povinností členů statutárního orgánu podat včas návrh na zahájení insolvenčního řízení (§ 98 a násl. insolvenčního zákona). Tuto ochranu je možné doplnit smluvními ujednáními, například prohlášeními o neexistenci úpadku, ujednáním o povinnosti dlužníka informovat druhou stranu o existenci úpadku a navazujícími opatřeními jako je předčasná splatnost dluhu, možnost pozastavit nebo ukončit plnění smlouvy nebo smlouvu jako celek při úpadku druhé smluvní strany.
Taková smluvní ujednání judikatura soudů obecně připouští a mohou působit preventivně. Pokud je však prohlášení dlužníka o existenci úpadku nepravdivé nebo dlužník existenci úpadku druhé straně včas neoznámí, nemá druhá strana v zásadě jinou možnost, než požadovat po dlužníkovi náhradu škody (nebo uplatnit smluvní pokutu nebo jiné sankce, pokud byly sjednány), a to opět pouze v rámci insolvenčního řízení, tedy s žádným nebo malým výnosem (v další části budeme diskutovat, jaká ujednání je možné nebo vhodné do smlouvy případně začlenit). Častokrát přitom nelze vyloučit ani případnou trestní odpovědnost statutárního orgánu dlužníka.
Kde se dozvíme o zahájení insolvenčního řízení
Co naopak zjistit lze, je samotné zahájení insolvenčního řízení. Zahájení insolvenčního řízení má významné dopady pro osoby, které jednají s úpadcem, účinky zahájení insolvenčního řízení nastávají bezodkladně. Zahájení proto soud oznamuje veřejnou vyhláškou, kterou spolu s insolvenčním návrhem a jinými dokumenty v insolvenčním spise zveřejní v insolvenčním rejstříku. Insolvenční rejstřík je veřejně přístupný na stránkách Ministerstva spravedlnosti ČR https://isir.justice.cz/isir/common/index.do (naleznete zde údaje o insolvenčních řízeních zahájených od 1.1.2008). Na trhu existuje i řada komerčních řešení, které Vám umožní si zajistit pravidelný monitoring stavu insolvenčního rejstříku pro Vaše smluvní partnery nebo dlužníky (obvykle tato řešení dále využívají informace z insolvenčního rejstříku v „customizované“ formě).
Proč je důležité vědět, v jaké fázi se nachází insolvenční řízení
V insolvenčním rejstříku nalezneme nejenom údaj o zahájení insolvenčního řízení, ale i údaj o tom, v jaké fázi se insolvenční řízení nachází.
U podnikatelských subjektů existují v zásadě tyto fáze insolvenčního řízení, přičemž jejich účinky se liší: zahájení insolvenčního řízení, moratorium, prohlášení úpadku, prohlášení konkursu, povolení reorganizace. Účinky zahájení insolvenčního řízení a jednotlivých fází může modifikovat soudem vydané předběžné opatření (včetně případně jmenování předběžného správce). I tato rozhodnutí jsou zveřejňována v insolvenčním rejstříku…. (příště pokračujeme na téma účinky zahájení insolvenčního řízení a jednotlivých fází řízení).
Zdroj:
Zákon č. 182/2006 Sb., Zákon o úpadku a způsobech jeho řešení (insolvenční zákon), ve znění pozdějších předpisů.