Povinné testování zaměstnanců v ČR vyvolává otázky

Povinné testování zaměstnanců na pracovišti probíhá již více než měsíc. I přesto se objevují některé sporné otázky s testováním související.

Povinné testování zaměstnanců při výkonu práce na pracovišti zaměstnavatele již probíhá více než měsíc, i přesto se však objevují některé sporné otázky s testováním související. V tomto příspěvku bychom se chtěli zaměřit právě na tyto sporné otázky.

Zajistit testování zaměstnanců je primárně povinností zaměstnavatele. Alternativou k samotestování na pracovišti je, že zaměstnavatel se domluví se svým tzv. poskytovatelem pracovně lékařských služeb nebo jiným zdravotním zařízením, které testování provádí, že k němu bude posílat své zaměstnance na testování. V takovém případě je testování hrazeno z veřejného zdravotního pojištění. Není však možné zaměstnancům uložit povinnost, aby si sami hledali příslušné testovací místo. Na druhou stranu, pokud zaměstnanec odmítne testování ve firmě a místo toho si sám dobrovolně přinese potvrzení o provedeném testu, měl by to zaměstnavatel akceptovat.

V případech testování mimo pracoviště vyvstává otázka, zda se doba strávená při testování započítává či nezapočítává do pracovní doby. Dle převažujícího výkladu se jedná o překážku v práci na straně zaměstnance, při které zaměstnanci náleží náhrada mzdy ve výši průměrného výdělku, to ve smyslu § 103 odst. 1 písm. e) zákoníku práce a bodu 2 přílohy nařízení vlády č. 590/2006 Sb. (jako vyšetření související s výkonem práce v rozsahu stanoveném zvláštními předpisy).

Překvapivě spornou otázkou je, jaké má dopady případné odmítnutí testování ze strany zaměstnance. Dle názoru ministerstva práce a sociálních věcí se jedná o tzv. překážku v práci na straně zaměstnance, při které zaměstnanec nemá nárok na náhradu mzdy. Dle našeho názoru by se však mělo jednat o porušení povinnosti zaměstnance včetně možnosti zaměstnavatele z toho vyvozovat příslušné důsledky, zejména možnost písemně zaměstnance upozornit na porušování povinností a na možnost výpovědi v případě opakovaného porušení.

Bude-li výsledek antigenního testu zaměstnance na základě samotestování na pracovišti pozitivní, musí zaměstnanec bezokladně upozornit svého zaměstnavatele a svého ošetřujícího lékaře (popř. poskytovatele pracovnělékařských služeb, pokud tak určí zaměstnavatel) a opustit pracoviště. V této souvislosti je třeba upozornit na stanovisko MPSV, dle kterého je doba mezi pozitivním antigenním testem a následným PCR testem, opět považována za překážku v práci na straně zaměstnance, při které zaměstnanci náleží náhrada mzdy ve výši průměrného výdělku. Dle našeho názoru tato skutečnost ze stávajích právních přepisů jednoznačně nevyplývá.

S ohledem na stávající situaci se nedá očekávat, že testování zaměstnanců na pracovištích brzy skončí. Naopak je možné, že názory na některé sporné otázky se sjednotí a nové nejasnosti vyvstanou.

Odebírejte náš newsletter

Stisknutím 'Odebírat' souhlasíte s našimi podmínkami pro zpracování dat